Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Naše obec > O obci > Historie

Historie

Jižně od Kroměříže, pod severními výběžky Chřibů leží městečko Zdounky, o němž se dovídáme už roku 1298, kdy tu žil vladyka Albert"de Donka"či "de Noneken".

Jako městečko jsou Zdounky známy od roku 1358. Za husitských válek seděl na zdounecké tvrzi (v písemných pramenech poprvé uváděné v r.1406) Štěpán z Holštejna a Vartnova, přívrženec krále Zikmunda a katolické strany. Na to však Zdounky těžce doplatily a kolem r.1423 bylo městečko i s tvrzí zpustošeno husitskými vojsky, táhnoucími z Kroměříže.

Svatá Maria de la Salle

Rod pánů z Holštejna a Vartnova seděl na Zdounkách až do r.1480. Roku 1519 prodal Jan z Lomnice zdounecké panství vladykovi Hynkovi z Kunčic. Už roku 1523 Zdounky získal Václav ze Žerotína, pán na hradu Buchlově. Žerotínové prodali roku 1542 městečko Zdounky Petrovi Čertorejskému z Čertorej, který o necelých 20 let později panství prodal Erazimu z Bobolusk. Nový majitel zemřel už v r.1564, navíc jako poslední svého rodu. Zdounecké panství stačil odkázat svému příbuznému, rytíři Jáchymovi Zoubkovi ze Zdětína, který patřil k zámožnější vrstvě moravského rytířstva. Ve Zdounkách po sobě zanechal trvalé památky - kostelní věž (1570), renesanční tvář vtiskl i panskému sídlu. Poslední majitelka Kateřina Eliška Zoubková odkázala r.1635 panství jezuitům. Po zrušení řádu za císaře Josefa II. získali nakonec Zdounky r. 1806 hrabata z Lambergu. Poslední Lambergovna - Leopoldina, postoupila Zdounky r.1889 své dceři Marii Josefě a jejímu choti, knížeti Bedřichovi Arthurovi Thurn -Taxisovi.

Svatý Josef

Po něm dědila jeho dcera Marie, provdaná hraběnka Strachwitzová. Do roku 1948 byl pak zámeckým pánem a vlastníkem Zdounek hrabě Hugo Bedřich Strachwitz.

Zdejší obyvatelé se živili především zemědělstvím. Ještě v roce 1940 ve Zdounkách sídlil okresní soud, berní úřad a státní notářství.

Třebaže byly Zdounky městečkem již od poloviny 14. století, nikdy se jejich vrchnost nepostarala o to, aby jim byl udělen znak. Existovala jen pečeť (r. 1646). Teprve roku 1995 získaly Zdounky znak, kdy jeho podobu schválila heraldická komise.

Původ jména Zdounky

Jméno našeho městečka má samo o sobě zamotanou historii. V odborné literatuře se dlouhou dobu tradovalo, že latinsko - německý zápis z roku 1298, první připomenutí jeho existence, zní "de Noneken", tedy "ze Zdounek", byť si historikové i lingvisté byli vědomi podivného tvaru Noneken = Zdounky. Teprve brněnský historik Libor Jan nedávno (1997) prokázal, že se jedná  o chybné čtení, poprvné poznamenané F. M. Pelclem v roce 1798 a následně přebírané ve všech publikacích až do dnešních časů. V originální listině ve skutečnosti stojí "de Noneken", i když i tak se patrně jedná o jistou zkomoleninu jména Zdounek, ovšem daleko menší než v chybném čtení.

Jméno obce se v dalších staletích objevuje v nejroztodivnějších variantách:
Roku 1330 se píše "de Donka", 1368 "in Sdunka", 1375 "de Wzdunek", 1406 se připomíná tvrz Vzdúnky, ale jen o rok později píše jiný písař "de Zdunka" a druhý na "vzdúneckém zboží". Roku 1483 jsou Zdunky, 1510 ve Zdaunkach, 1516 jsou "gruntové zdunecztij", ale 1518 "v gruntech wzduneczkych". Z roku 1573 je znám tvar "na Zdunkach" i městečko "Zdaunky". Poslední tvar byl ustálen pro 17. a 18. století, aby od roku 1872 se psalo dnes běžné Zdounky.

Šlo vždy o ves českou, jak nepopírá ani německé označení "Zdounek". A také, že obec leží téměř na rozhraní jazykové oblasti hanácké a slovácké, když z jedné strany se říkalo Zdónky, do Zdónek, ve Zdónkách, Zdónečák či zdónecké, zatímco ze strany druhé tamn starousedlíci znali Zdúnky, Zdúnečák, zdúnecký, zdúneckej či zdouneckej.

Etymologie jména v zásadě umožňuje tři výklady:
První, vycházející z osobního jména Vzdún, v jehož základě se objevuje sloveso "dělat, vzdělat". Zdrobněním na Vzdúnek se stalo základem místního jména Vzdúnky, Vzdounky, tj. ves rodiny Vzdúnkovy.
Druhý, předpokládající existenci staročeského osobního jména Sdeslav, Zdeslav, Zdemir, z něhož domáckou obměnou vzniklo Sdúna či Zdúna a pak zdrobněním Zdúnek a ves "Sdúnice". I v tomto případě by pak místní jméno Zdounky znamenalo ves rodiny Zdúnkovy nebo ves lidí Zdúnkových.
Třetí, vystavěný na existenci slova "zdún = hrnčíř, které souvisí se staroslovanským slovesem "stavět". V základě Zdounek by pak byla obsažena podoba Zdúny, "ves hrnčířů", což máme nakonec obsaženo ve jménu českých Hrnčířů i slovenského Hrnčiary (Hrnčiarky). V tomto případě ns starobylý základ slova vede do sousedního Polska a prozrazuje genetickou souvislost mezi oběma jazyky, přičemž je součástí širšího západoslovanského areálu těchto jmen. Slovo "zdun" ve významu hrnčíř je v Polsku skutečně doloženo, zatímco jinde se používalo slovo grnčari - hrnčíři. V českém prostoru jsou Zdounky známy jako jediné toho jména.

Znak a prapor obce Zdounek

Víme již, že Zdounky jsou svým založením stará osada. Od roku 1358 byly nazývány městečkem, v němž sídlila vrchnost stejnojmenného panství. Svým hospodářským a politickým významem však nikdy nepřekročily jistý lokální rámec. Jejich pouze místní význam odráží nakonec i to, že městečko nikdy nedostalo vlastní znakové privilegium.

Nejstarší pečeť městečka z roku 1646

Nejstarší známá zdounecká pečeť je poměrně pozdní. Je datována od roku 1646 a má průměr 34 mm. V pečetním poli nese renesanční štít a na něm dva zkřížené předměty, položené rukojeťmi dolů. Nad štítem je umístěna čtyřlilstá květina. Opis kapitálou je latinský a sděluje: SIGILLVM . OPPIDI . ZDAVNEK. 1646 . Vyobrazení předmětů není zcela zřetelné, přesto se však patrně jedná o sladovnické korce (sypeny, šoufky). Vyskytl se rovněž názor, že může jít o neuměle zkřížené vinařské nože.

V zásadě jsou možné obě varianty, neboť obě odrážejí kdysi významné zaměstnání obyvatelstva. Panský pivovar je ve Zdounkách připomínán roku 1560, od konce 19. století však byla v místě jen sladovna. Stejně živé bylo i vinařství, o němž je zmínka už roku 1520 ve vkladu zdouneckého zboží Hynkovi z Kunčic. Ještě v roce 1750 bylo v obvodu městečka 24 jiter vinohradů. Skutečně také na mladší pečeti Zdounek, známé však až z použití v druhé polovině 19. století, jsou dva zkřížené vinařské nože obrácené čepelemi vzhůru a zahnutými špicemi do středu štítu.

Ve druhé polovině 19. století užívaly Zdounky na obecním razítku pluh, podobně jako u mnohých jiných obcí symbolizující zaměstnání obyvatelstva, tj. zemědělství. Ve 20.století se však představitelé obce znovu vrátili k dávné symbolice. Od roku 1934 na razítkách užívali obecní znak ve tvaru renesančního štítu se dvěma zkříženými vinařskými noži, přičemž v opise je uveden letopočet 1646.

Novodobý znak Zdounek na razítku, používaném od roku 1934

Heraldik Miroslav Pavlů, který po roce 1990 zpracoval návrh na nový znak a prapor Zdounek, vyšel z historické tradice místa. Ze tří připravených verzí pak byla schválena heraldickou komisí při Parlamentu České republiky varianta, kterou předseda Poslanecké sněmovny PhDr. Milan Uhde udělil obci dne 12. dubna 1995 a kterou v Praze převzal starosta Zdounek pan František Věrný.
Nová symbolika obce Zdounek má následující podobu:

Současný znak Zdounek

Znak tvoří dělený štít. V horní zelené polovině, odrážející dlouhodobé zemědělské zaměstnání obyvatel, je položen zlatý vinný hrozen mezi dvěma stříbrnými vinařskými noži se zlatými střenkami. Spodní polovina červeno - zlatě polcená s orlími křídly opačných barev připomíná čas rozkvětu městečka za vlády Zoubků ze Zdětína (jedná se o barvy jejich rodového erbu).
Prapor: List tvoří zelený svislý žerďový pruh široký jednu třetinu délky listu a dvěma vodorovnými pruhy - žlutým a červeným. Poměr šířky k délce listu je 2:3.